Jak zajistit bezpečný provoz plynových zařízení v době, kdy se mění energetika, technologie i požadavky na odborné profese? Letošní GAS 4.0 propojil zkušenosti státní správy, inspekčních orgánů, provozovatelů sítí a dodavatelů technologií. Setkání, které se uskutečnilo 29.–30. září 2026 v pražském hotelu Globus, nabídlo pohled na současné provozní problémy i budoucnost plynárenství.
Odborná hodnota programu spočívala především v jeho šíři a provázanosti. Otázky trhu a energetické politiky doplňovala témata kontrol, dokumentace, technických zásahů i nových paliv. Takové uspořádání je pro technickou veřejnost podstatné: provozovatelé a revizní technici potřebují rozumět nejen jednotlivým požadavkům, ale také souvislostem, které ovlivňují jejich rozhodování.
Pohled státní správy zastupoval Ing. Jan Zaplatílek, ředitel odboru plynárenství a kapalných paliv Ministerstva průmyslu a obchodu, s tématem současnosti a budoucího vývoje plynárenství. Tržní perspektivu přinesl Ing. Jiří Gavor, CSc., výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energie. Gavor je zároveň zakladatelem a řídícím pracovníkem konzultační společnosti ENA. Jeho profesní zázemí propojuje energetické poradenství se zkušenostmi dodavatelů energií.
Výraznou součást programu tvořila inspekční praxe. Ing. Olga Vaňková z OIP pro hlavní město Prahu se zaměřila na nedostatky zjišťované při kontrolách. Ing. Monika Kloudová z OIP pro Ústecký a Liberecký kraj přiblížila zkušenosti z kolaudačních řízení a šetření nehod. Ing. Anna Vágnerová z TIČR zastupovala oblast dokumentace plynových zařízení a činnosti technické inspekce.
Právě propojení těchto pohledů patří k nejcennějším prvkům odborného vzdělávání. Provozní dokumentace, skutečný stav zařízení a způsob plnění povinností spolu úzce souvisejí. Zkušenosti inspekčních orgánů pomáhají technické veřejnosti lépe porozumět tomu, kde vznikají opakované nedostatky a proč je důležité řešit bezpečnost soustavně v průběhu celého životního cyklu zařízení.
Budoucnost plynných paliv dostala konkrétní podobu v tématech biometanu a vodíku. Ing. Ondřej Frič, obchodní ředitel agriKomp Bohemia, se profesně věnuje bioplynovým a biometanovým projektům, možnostem jejich rozvoje a překážkám praktické realizace. Do odborné diskuse tak přináší zkušenost dodavatele technologií i znalost podmínek investičních projektů. Společnost agriKomp ve svém ohlédnutí za akcí zdůraznila, že biometan se v České republice postupně posouvá od potenciálu k reálnému využití.
Vodíkovou problematiku reprezentoval Ing. František Humhal ze společnosti GasNet s projektem v Hranicích u Aše. Jako specialista technického asset managementu se zabývá technickými otázkami distribuční infrastruktury. Jeho odborné zkušenosti zahrnují také ověřování chování spotřebičů při využívání vodíkových směsí a posuzování vhodnosti potrubních materiálů. Jde o důležité spojení rozvojových záměrů s konkrétními vlastnostmi zařízení.
Certifikaci H2 readiness zastupoval Ing. Lukáš Turza, Ph.D., IWE, z LL-C. Vedle působení v certifikační organizaci je předsedou pracovní skupiny APTI pro vyhrazená tlaková zařízení. Jeho profesní zaměření přináší do debaty o nových palivech pohled posuzování shody a prokazování technické způsobilosti. Právě tato oblast je podstatná při převádění technologických možností do ověřitelných podmínek použití.
Na vlastnosti distribuovaného média navázala Ing. Ilona Pasková, Ph.D., ze společnosti GasNet tématem kvality plynu. Profesně působí jako specialistka kvality plynu v technickém asset managementu. Její zaměření doplňuje diskusi o nových palivech o perspektivu sledování a řízení kvality média v distribuční soustavě.
Praktickou stránku údržby a rekonstrukcí zastupovali odborníci na potrubní technologie. Ing. Jan Kánský ze společnosti Homola se zabývá mimo jiné kapacitními bypassy. Ve své odborné publikační činnosti představuje možnosti flexibilních potrubních systémů pro zachování přepravy média při opravách a odstávkách. Josef Nádvorník ze společnosti FASTRA přinesl téma stoplování a náhradního zásobování. FASTRA se zaměřuje na zásahy do potrubí pod tlakem; její realizace dokládají praktické uplatnění těchto technologií při úpravách plynárenské infrastruktury.
Měřicí a regulační techniku zastupoval Ing. Jan Veleba z D-Ex Instruments. Jeho profesní specializací jsou řešení pro měření a regulaci průtoku kapalin a plynů. Zkušenosti s přístrojovou technikou napříč průmyslovými aplikacemi doplňují pohled na bezpečný provoz o oblast získávání spolehlivých provozních údajů a řízení procesů. Program zahrnoval také odvody spalin a související nehody v příspěvku Ing. Waltera Sodomky z APOKS.
Pozornost si zasloužilo zařazení mediace sporů do technického programu. Mgr. Jan Valoušek, advokát a zapsaný mediátor, vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity a ve své advokátní praxi se zaměřil na občanské a obchodní právo. Právní zkušenosti později rozšířil o mediaci. Pro revizní techniky a servisní organizace je takový pohled užitečný zejména při vysvětlování odborných závěrů a hledání řešení v situacích, kdy se jejich stanovisko rozchází s očekáváním provozovatele.
Digitalizaci zastupoval Jan Lhotský s tématy BIM a nových hrozeb pro bezpečnost plynových kotelen díky stále rozšířenějšímu používání internetu věcí v bezpečnostních a ovládacích prvcích. V APTI vede pracovní skupinu pro informatiku a publikační činnost. Jeho odborné zaměření propojuje technické informace s možnostmi jejich využití při správě zařízení. Zařazení tohoto tématu rozšířilo program o otázky, které budou s rostoucím propojením technologií a informačních systémů získávat na významu.
GAS 4.0 2026 nabídl odborné veřejnosti pestrou sestavu lektorů, jejichž zkušenosti se vzájemně doplňovaly. Od energetické politiky přes inspekční praxi až po konkrétní technologie se program vracel ke společnému cíli: vytvářet podmínky pro bezpečný a spolehlivý provoz plynových zařízení. Pro technickou praxi je právě schopnost spojovat tyto pohledy jedním z hlavních přínosů odborných setkání.
